சிஐஏ: இரகசிய சேவையில் ஆன்மீக ரகசியங்கள் (4.): யார் ஸ்வான் யார்?

12. 04. 2017
வெளி அரசியல், வரலாறு மற்றும் ஆன்மீகத்தின் 6வது சர்வதேச மாநாடு

Steegard: Abych k Vám byl upřímný, obsah celé série o தொலை காட்சி byl pro mne jistým způsobem šokující. O tyto věci mezi nebem a zemí, anebo možná lépe mezi zemí a kosmem se vášnivě zajímám celý svůj život a skládám si svou mozaiku světa. Zachytil jsem mnohé, ovšem máloco bylo tak hluboko uvnitř pomyslné králičí nory a umím si představit, jak může být pro ty z Vás, kteří máte ve své mozaice méně dílků, obtížné strávit tyto informace. Jinak řečeno, je to tak fantastické, že se tomu těžko věří. Proto jsem cítil skoro jako povinnost Vám předložit něco, na co jsem shodou okolností těsně před vydáním tohoto sezení narazil.

Podíváme se blíže na ústředního protagonistu celé série o தொலை காட்சி, muže, jenž překračuje i samotnou fantazii.

V roce 1971 se u doktoky Karlis Osisové, ředitelky výzkumu American Society for Psychical Research (Americká společnost pro psychický výzkum) přihlásil se svým příběhem mladý umělec a spisovatel Ingo Swann. Jako dítěti mu byly vyoperovány mandle. Protože se po celou dobu zákroku nacházel mimo vlastní tělo, malý pacient z místa nad lékařovým ramenem s dětským zájmem přihlížel jeho průběhu. Když lékař odstraňoval mandle, potichu přitom klel. Potom je odhodil do skleněné misky, postavil ji na polici a dal před ni dvě role gázy, aby nádobku nebylo vidět. Po několika minutách se mladý Swann probral z narkózy. Nejdřív ze všeho se zajímal o mandle. Chtěl je vidět, a tak ukázal na místo, kde byla za gázou schovaná skleněná miska. Přitom s nevinnou upřímností poznamenal, že si lékař během zákroku ulevoval slovy „do prdele“.

Je to působivý příběh, ale v tomto případě jde jen o špičku ledovce. Náš aktér totiž patří ke zvláštnímu druhu lidí, a to k osobám, která OOBE (Out of Body Experience – Mimotělní zkušenosti) praktikují z vlastní vůle, opakovaně a naprosto cílevědomě.

ப்ரோ Ingo Swanna byla tato schopnost samozřejmostí od nejranějšího dětství. Obzvlášť ho bavila „hra“ při níž svým astrálním tělem pronikal pod povrch naší planety. Jako pravý syn z pohoří Rocky Mountains, kde spatřil světlo světa, bylo pro něho největším potěšením sledování rudných žil.

Výlet na Merkur

Kolem dvacátých narozenin Swann přestal s dětskými hříčkami tohoto typu, začal brát astrální putování vážně a byl stále úspěšnější. Pravdivost všech jeho zpráv o netělesných toulkách dr. Osisová během řady pokusů ověřila, protože Swann po každé „výpravě“ popsal vše a každého koho viděl, aniž by byl příslušném místě fyzicky přítomen. Na rozdíl od podobným talentem obdařených jedinců se zdálo, že Swann nezná sebemenší prostorové omezení. Tvrdil dokonce, že své duchovní tělo vyslal k planetě மெர்குரி, kterou dělí od Slunce nejmenší vzdálenost. Tomu ovšem nechtěl nikdo věřit. Zároveň však nikdo neuměl objasnit, odkud Swann bere naprosto exaktní astrofyzikální údaje, které tehdy neměl k dispozici ani kosmický úřad நாசா.

Patřila k nim i informace o zvláštní formě magnetického pole planety Merkur, které popsal v době, kdy se všeobecně věřilo, že Merkur žádné magnetické pole nemá.

Zůstává ale skutečností, že sonda மரைனர் 10, která byla později vyslána do nitra slunečního systému, odvysílala k நாட்டின் údaje o Merkuru, které dokonale odpovídaly datům uváděným Swannem.

Objev Jupiterových prstenců

27.04.1973 se v kalifornském ஸ்டான்போர்ட் ஆராய்ச்சி நிறுவனம் vydal ஸ்வான் pod dohledem vědců na astrální cestu k Jupiteru. Těleso jim popsal jako plynného obra s prstenci, jež posléze dokonce nakreslil. Svým mimotělním zážitkem šel proti soudobému názoru astronomů, kteří se shodovali, že planeta žádné prstence nemá. V roce 1979 však okolo Jupitera prolétla družice வாயேஜர் 1 a šest let po Swannově astrálním výletu mu dala za pravdu. Jednalo se opět o pouhou náhodu, nebo máme co do činění s člověkem, který skutečně dokázal cestovat, kde si zamanul?

Za zmínku stojí také jeho slavný úspěch, kdy dokázal na dálku popsat vědecký přístroj, tzv. Supravodivý magnetometr, který byl umístěn v útrobách jedné z budov ஸ்டான்போர்ட் பல்கலைக்கழகம் a jehož design měl být tajný.

Swann tento přístroj nejen popsal, ale podařilo se mu i na dálku ovlivnit jeho činnost. V okamžiku, kdy se na něj zaměřil, začal magnetometr ukazovat dvojnásobek naměřených hodnot. Podivný jev trval třicet sekund a ukazatele se vrátili do normálu až v okamžiku, kdy se Swann přestal soustředit. Pokus zopakoval ještě téhož a i následující dne – opět úspěšně.

Jindy zas dostal Swann souřadnice, které jej (aniž by to předem věděl) navedly do islandského vulkánu Hekla. Jeho reakcí bylo, že se vznáší nad ohnivou pecí a že se tam nachází sopka. Mohl se snad naučit odpovídající zeměpisné údaje včetně souřadnic zpaměti…?

Příkladů jeho schopností je mnoho, stejně jako úspěšných výsledků, jichž dosáhl. Nezdá se pravděpodobné, že by CIA, či jiné tajné služby, spolupracovali tak úzce s pouhým šarlatánem, nemluvě o množství financí vložených do tajných projektů. Konec konců překlad dokumentu z archivu சிஐஏ: இரகசிய சேவையில் ஆன்மீக சீக்ரெட்ஸ் (3.): ரிமோட் பார்வை je toho věrným důkazem.

Na závěr chci připomenout, že ஸ்வான் je autorem knihy Penetration – The Question of Extraterrestrial and Human Telepathy (Průnik – Otázka mimozemské a lidské telepatie) ve které mimo jiné tvrdí, že nazíral mimozemskou základnu na Měsíci. Kromě ní popsal vysoké věže a budovy, různobarevná světla, stroje připomínající traktory a tak podobně.

சிஐஏ: செவ்வாய் தொலைதூர கண்காணிப்பு

தொடரின் கூடுதல் பாகங்கள்